Benátky (Venezia)

Minulý týden v pondělí 15.7.2013 jsme navštívili krásné Benátky, kterým věnuji dnešní článek. Benátky nás naprosto uchvátily a chceme se do nich opět vrátit, někdy ale mimo hlavní sezónu a na více dní. Benátky si víc dní totiž zaslouží :-).

Jelikož jsem se zamilovala snad do všech uliček, řádně jsem všechny jsem fotila, a proto je dnešní příspěvěk na fotky vyloženě nadupaný :-)

Benátky obsahují spoustu památek, proto se jim dnes nebudu jednotlivě každé věnovat, ale pojmu to spíše v obecné rovině.

Kde jsme bydleli

Bydleli jsme v nedalekém městě Lido di Jesolo, o tom ale krátce napíši příště.

Jak do Benátek

To nejzajímavější z Benátek, centrum, obsahuje samé úzké uličky. Auta tam tedy nejezdí. Proto tedy, pokud si někdo objedná hotel v této části, musí se k němu dopravit pěšky, nebo si zaplatí vodní taxi nebo vodní autobus- vaporetti a dostane se k hotelu blíž. Je spousta lidí, kteří si toto neuvědomí, a poté jsou z toho zbytečně naštvaní, že táhnou těžké kufry mezi davem lidí spletitými uličkami, které často ani nejsou pořádně vyznačeny na mapě.

Pokud byste tedy chtěli navštívit Benátky, můžete se ubytovat v centru s tím, že teď víte, do čeho jdete :-), nebo se můžete ubytovat na okraji Benátek ve čtvrti Mestre, kam se dostanete například z letiště pomocí taxi.

Pokud chcete jet na výlet do Benátek autem, můžete využít parkovací dům, počítejte ale s tím, že většina italských parkovišť funguje na stejném principu- necháte jim tam klíčky od auta.

Je také možnost ubytovat se na sousedním ostrově Lido, nebo jako my v Lido di Jesolo, a spojit tak poznávací dovolenou s pobytovou u moře.

Jak už jsem zmínila, my byli ubytováni v Lido di Jesolo, odkud jsme jeli autem do Punta Sabbioni- odjíždí odsud v pravidelných intervalech trajekty do Benátek. Ač to bylo pro nás pouhých 15 km, cesta trvala pocitově déle hlavně díky omezení rychlosti na 50 km/hod na většině trasy. Do Punta Sabbioni se z Lido di Jesolo ale můžete dostat i pomocí autobusových linek, které jsou aktivní v letní sezoně do konce září. Z Lido di Jesolo vyplouvají i trajekty přímo do Benátek, ale ne už v tak častých intervalech.

Parkování v Punta Sabbioni

V Punta Sabbioni je poměrně velké parkoviště. Snažte se na něj dostat tak do 10 hod. dopoledne, nebo až někdy odpoledne. Mohlo by se stát, že bude zaplněné. Parkování na celý den stojí 7 eur.

Trajekt

Z Punta Sabbioni vyráží trajekty od mnoha společností. Hned na tomto parkovišti si můžete zakoupit Return ticket do Benátek od společnosti ACI Venezia s.r.o. za 11 eur. Zpáteční jízdenku Vám vystaví na určitý čas odjezdu- my měli na 17:15 a upozorní Vás na to, že tam, kde Vás vysadí, tam se zase budete naloďovat. Zapamatujte si tedy přesně to místo v Benátkach, kde jste vystoupili. Nástupní místa tam totiž nejsou vůbec označena a jezdí tam opravdu mnoho trajektů. Plavba trajektem trvala něco málo přes půl hodiny.

Postřeh: příště bychom volili jinou dopravní společnost a to ACTV -jezdí mnohem častěji a poskytují i jízdenky, které můžete následně využít na Canal Grande. ACTV má také nástupní místo na trajekt na sousední ostrov označen, takže nehrozí, že byste zapomněli, kde máte čekat.

Poznámka k obrázku: 1. parkoviště, 2. prodejní budka jízdenek společnosti ACI Venezia s.r.o., 3. trajekt, 4. prodejní automat map- Nekupujte!!!! akorát to sežere 2 eura :-)

Poznámka k obrázku: Trajekt nás vyklopil zhruba zde

Postřeh: než jsme došli z místa výstupu trajektu k náměstí S.Marco, zpotili jsme se jak myši- doporučuji si tedy v hlavní sezóně obléknout hodně vzdušné oblečení, protože kombinace bílých kamenů a silného sluníčka je vyčerpávající :-). Až se pak zajde do uliček, je to ale lepší.

Jelikož sbírám mapy z měst, která jsem navštívila, koupila jsem si ji i tady: stála 3, 50 eur. Doporučuji Vám, abyste si ji zakoupili také. Je na nich výrazně označena hlavní trasa okolo těch nejvýznamnějších památek.

Jak jsme pojali prohlídku města my

Rozhodli jsme se, že město nejprve projdeme pěšky a na zpáteční cestu se svezeme po Canale Grande-počítali jsme totiž, že po celodenním chození budeme unaveni. Naším prvním cílem bylo tedy náměstí sv. Marka a od tohoto náměstí jsme se pak drželi vyznačené trasy na mapě- velmi často jsme ale zabíhali do postranních uliček a jen na chvíli jsme se vraceli zpět na tuto trasu. Činili jsme z jednoho prostého důvodu- po této vyznačené trase proudí davy lidí- asi jednak proto, že je tudy vedou průvodci, jednak proto, že je to tak vyznačeno na většině map a jednak proto, že tato trasa je lemována spoustou obchodů. Tím, že jsme zaběhli do postranních uliček jsme se tomuto davu vyhnuli a vychutnávali jsme si Benátky v soukromí- často jsme narazili na uličky, kde jsme nepotkali vůbec nikoho. Říkáte, že jsme se ochudili o obchody? Neochudili :-). Okolo spousty jsme se prošli, poté se pak často opakují, takže už moc nového nevidíte. :-)

Naším cílem bylo, projít se Benátkami a dostat se kolem 3.hodiny poblíž zastávce Piazzale Roma, kde začíná plavba po Canale Grande, a plout odsud zpět směrem k náměstí sv. Marka.

Velkou část Benátek jsme neviděli, ale abychom ji viděli, museli bychom tam být na více dní.

Měla bych asi také ve zkratce popsat Benátky, takže :-) :

Hlavní část Benátek je tvořena ze 118 ostrůvků spojených 400 mosty. Stojí na nich asi 15 000 staveb, z nichž asi 900 má charakter paláce. Od roku 1987 je město zapsáno na seznamu UNESCO. Benátky jsou jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v Itálii a to se bohužel odráží na klesajícím počtu stálých obyvatelů. Tradiční podniky ( obchůdky, pekárny,..) nahrazují prodejny se suvenýry a fast foody.

Město je také častěji zaplavováno vyšší hladinou, proto v současné době probíhá projekt nazvaný Mojžíš (Mose)- stavba pohyblivých podvodních bariér ve třech průlivech, které mají zabránit proniknutí vody do města. Tento projekt by měl být dokončen v roce 2014.

Náměstí svatého Marka

je hlavní náměstí Benátek. Nachází se zde chrám sv. Marka, který je dominantou celého náměstí a má půdorys v podobě řeckého kříže a jeho pět různě velikých kupolí mu dodává byzantsko-orientální ráz. Na náměstí jsou také dva velké sloupy přivezené z Konstantinopole a na nich jsou umístěny sochy sv. Theodora s drakem, prvního patrona města, a okřídleného lva sv. Marka, jenž je znakem Benátek. Dále je tu Dóžecí palác, druhá nejvýznamnější památka Benátek. Byl postaven v 9. století jako oficiální rezidence pro benátská dóžata. Vnější rohy zdobí sousoší: Opilý Noe, Adam a Eva a Soud Šalamounův.

Pokud se Vám při slově Benátky vybaví obrázek s holuby, vybaví se Vám právě toto náměstí. :-)

Karneval

se zde koná v únoru nebo začátkem března a dosahuje vrcholu v průběhu posledních jedenácti dnů před Popeleční středou. Poslední čtvrtek před Popeleční středou se karnevalu účastnil i dóže se svou manželkou. Kdo ji spatřil a poznal v reji tisíců masek, ten měl následující rok štěstí.

V Benátkách narazíte na spoustu obchůdků, které prodávají masky. V těchto obchodech jsou masky kvalitně zpracovány. Masky prodávají i prodavači suvenýrů ve stáncích, ale ty jsou již na pohled nekvalitně vyrobeny, a tomu i odpovídá nižší cena. Můžete tam narazit i na dámy převlečené do kostýmů. Když jim zaplatíte, tak Vám umožní se s nimi vyfotit.

Most Ponte di Rialto

je další ze symbolů Benátek. Vznikl roku 1592 pod vedením stavitele Antonia da Ponte z istrijského bílého mramoru jako první kamenný most ve městě. Most zdobí velké množství malých obchůdků s cetkami a suvenýry.

Poznámka k obrázku: vpravo můžete vidět, jak vypadá zastávka pro vaporetti (vodní autobusy).

Postřeh: poblíž Ponte di Rialto jsme ochutnali vyhlášenou benátskou zmrzlinu- dva kopečky stojí 3 eura (v jiných italských městech většinou 2,20). Perlivou vodu 1,5 l zde seženete také za 3 eura.

Poznámka k obrázku: pohled z Ponte di Rialto

Poznámka k obrázku: takto vypadá vyznačená trasa na mapě v reálu :-)

Poznámka k obrázku: San Giacomo di Rialto

Postřeh: vyfotit cokoliv tak, aby Vám před objektivem pokaždé někdo neproběhl, nebo se nezastavil...je celkem nadlidský výkon :-D

Poznámka k obrázku: Sant´ Aponal

Jídlo v Benátkách

I když je v Itálii jídlo dražší než u nás, překvapilo mě, že jídlo tu bylo o něco málo levnější, než v jiných městech, která jsme za ten týden navštívili. Italové se stravují v několika chodech- antipasti- předkrm -pokud si objednáte jeden, většinou Vám ho rozdělí mezi sebe, primi piatti- první chod- těstoviny nebo rizoto, secundi piatti- druhý chod- maso, a dezert. Na dalším obrázku můžete vidět náhodně vyfocený jídelníček restaurace, okolo které jsme prošli. V Benátkách se opravdu nemusíte bát, že byste dlouho hledali nějakou restauraci. Na každém rohu vždy nějakou najdete. Ceny jsou většinou podobné.

Při jedné z dalších procházek postranními uličkami (Fondamenta di Donna Onesta) jsme narazili na poklidnou a velmi příjemnou restauraci Trattoria Dona Onesta. Její umístění můžete vidět na dalším obrázku. Tato restaurace je klimatizovaná, obědvali tam hlavně (podle vzhledu) nejspíše místní obyvatelé a servírka byla velmi ochotná. Jen jsem vytáhla mobil, abych vyzkoušela vyhledat wifi připojení na internet, sama se hned nabídla, že mi přinese heslo. Stránky restaurace jsou http://www.donaonesta.com/.

Vyfotila jsem Vám i jejich menu (nebo si ho můžete prohlédnout na již zmiňované webové stránce)

Jako předkrm jsem si dala bruschettu s rajčaty za 5 eur a Pepa mušle za 8 eur. K pití vodu a já bílé víno ( bílé= bianco, červené= rosso). Vína tam prodávají pouze v lahvích buď 0,75 l a nebo některá 0,4 l. Při nalévání se k Vám servírka chová jako byste byli ve velmi vybraném podniku- nejprve nalije trošku, vy ochutnáte a svolíte, zda ho chcete :-) To mě velmi mile překvapilo.

Jako hlavní chod jsme si oba dali špagety s plody moře, které stály 9 eur. Celkem nás oběd pro dva vyšel na 50 eur (s couvertem a "dýškem").

Gondoly

plující kanály je typický obraz Benátek. Dříve jich plulo více než 10 tisíc, dnes už jen několik set. Povolání gondoliéra se dědí z otce na syna, nicméně kvůli stoupající ceně gondol klesá počet tohoto tradičního plavidla. Tvar gondoly je stejný a od roku 1562 musejí být všechny černé (aby se zabránilo majitelům gondol vystavovat na odiv své bohatství). Je zhotovena celá ze dřeva a váží 400-500 kg. Jedná se čistě o ruční práci, a tak se musí často čekat od objednávky do zhotovení nové gondoly i několik let. Jejich cena se pohybuje kolem 15 000 eur. Cena jízdného je různá- může se pohybovat od 50 eur za 45 minut, ve večerních hodinách může cena vystoupat až na 80-100 eur. Pokud byste chtěli, aby Vám gondoliér zazpíval, je nutné si ještě něco připlatit.

Canal Grande

je hlavní vodní tepna města, podél které stojí většina významných historických budov. Projížďka po něm začíná na náměstí Piazzale Roma a končí u náměstí sv. Marka. My jsme vodní autobus využili na zpáteční cestu. Za jízdenku na jednu hodinu jsme zaplatili 7 eur. Dají se zakoupit i vícehodinové nebo, jak jsem již zmiňovala, v kombinaci s lístkem na trajekt.

Jednotlivé zastávky jsou doslova po pár metrech. Často cik-cak ( jedna zastávka na jednom břehu, druhá na druhém břehu).

My jsme nastoupili na zastávce Riva de Biasio a vystoupili na Accademia. Blízko této zastávky se nachází most Ponte dell´ Accademia , na který jsme zavěsili zámek :-).

Benátská Pařížská :-)

Poblíž náměstí sv. Marka se vyskytuje ulička (Calle Larga XXII Marzo), kde jsou samé luxusní obchody. Pro ženu= ráj pro oči :-).

Nakonec ještě zchladit ušlapané nožky ve vodě a tradá pryč :-).

Snad jste se dnes nenudili a dozvěděli jste se alespoň něco nového, co jste ještě nevěděli. :-)

Na závěr bych Vám ještě doporučila, pokud byste rádi navštívili více měst na severu Itálie, pořídit si průvodce Itálie sever od vydavatelství Freytag a Berndt. Jsou tam pěkně popsány trasy a většina budov.

Byli jste už v Benátkách? Jaké máte zkušenosti nebo tipy Vy? :-)