No a máme tady sobotu a tím poslední celý den, který jsme strávili v Izraeli. Po brzké snídani jsme se vydali na naši nejdelší trasu severním směrem do regionu Galilea, jež je jedno z nejhezčích a má krásnou a úrodnou krajinu plnou kopců a polí.
Beit She´an
Jedná se o monumentální trosky 18 navršených měst na sobě. Lidé se zde usídlili již v 5. tisíciletí př.n.l. Beit Shean mimo jiné vyplenili Pelištejci a bezhlavá těla krále Saula a jeho synů visela na městských hradbách. Za vlády Římanů z města učinili důležitého člena aliance měst zvané Decapolis. Po arabském dobytí město uvadalo na úkor města Tiberias. Roku 749 zdevastovalo Beit She´an zemětřesení.
Zbytky římsko-byzantského města Scythopolis a centrum národního parku Beit She´an se nachází pod kdysi osídleným vrškem, který se ční 50 m nad okolí (tel- tady se rozkládalo původní starobylé město). Nachází se zde i jedno z nejzachovalejších římských divadel v Izraeli, veřejné lázně zdobené mozaikou a mramorem, dvě kolonádové ulice Palladius a Sylvanus lemované sloupy, zbytky římského chrámu a římský amfiteátr, který sloužil gladiátorským zápasům.
Jardenit
leží blízko kibucu Kvucat Kineret a je místem křtu u řeky Jordán, která v těchto místech opouští Galilejské jezero a pokračuje na jih. Ročně sem přijíždí přes půl milionu poutníků z celého světa a plno z nich vstupuje v bílých rouchách do zelenavých vod bájné řeky, aby následovali Ježíše Krista, kterého takto pokřtil Jan Křtitel.
Galilejské jezero je místem Ježíšových zázraků (zde Ježíš kráčel po vodě, tišil bouři, nakládal lodě rybami a nakrmil 5 tisíc lidí) a zároveň důležitou zásobárnou vody pro Izrael. Jedná se o největší sladkovodní plochu v zemi. Unikátní pro něj je i to, že se stejně jako Mrtvé moře nachází pod úrovní hladiny moře, a to -209 m až -215 m, a to jej činí jedním z nejníže položených sladkovodních jezer na světe.
Poté následoval oběd, kdy nám místní restaurace naservírovala za smluvenou cenu pro Čechy (rozuměj asi o polovinu levnější, nejvíce platí Amíci) rybičku z tohoto jezera (známá jako ryba sv. Jakuba), která byla vyloženě delikatózní! Jako dezert jsme ochutnali čerstvou datli, což byl pro mě zcela nový chuťový zážitek. Byla skvělá!
Galilejské jezero
Následoval přesun ke Galilejskému jezeru, po kterém jsme se zhruba 45 minut plavili na lodi za doprovodu místní hudby :-). Škoda jen, že bylo zataženo a slunce nedalo barvě jezera tak vyniknout.Galilejské jezero je místem Ježíšových zázraků (zde Ježíš kráčel po vodě, tišil bouři, nakládal lodě rybami a nakrmil 5 tisíc lidí) a zároveň důležitou zásobárnou vody pro Izrael. Jedná se o největší sladkovodní plochu v zemi. Unikátní pro něj je i to, že se stejně jako Mrtvé moře nachází pod úrovní hladiny moře, a to -209 m až -215 m, a to jej činí jedním z nejníže položených sladkovodních jezer na světe.
Poté následoval oběd, kdy nám místní restaurace naservírovala za smluvenou cenu pro Čechy (rozuměj asi o polovinu levnější, nejvíce platí Amíci) rybičku z tohoto jezera (známá jako ryba sv. Jakuba), která byla vyloženě delikatózní! Jako dezert jsme ochutnali čerstvou datli, což byl pro mě zcela nový chuťový zážitek. Byla skvělá!
Tabgha
Na severozápadním břehu Galilejského jezera se nachází kostel zázračného Rozmnožení chlebů a ryb, kde jsou k vidění mozaiky pocházející ze 4.st. n.l. Před oltářem leží kus vápencové skály, který je uctívaný jako stůl Páně, před ní se nachází krásná mozaika dvou ryb u koše s chlebem, což je jeden z nejslavnějších motivů ve Svaté zemi. Zahradou se sejde přímo k jezeru, na jehož břehu stojí kostel Primátu sv. Petra, kde měl být Petr pověřen nástupnictvím. Součástí oltáře je velký kámen, uctívaný opět jako stůl Páně (Mensa Christi), kde měl Ježíš podat učedníkům rybu k snídani.
Cestou zpět jsme ještě na chvíli pohlédli do města Tiberias, kde jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout do izraelské brusírny diamantů, jedné z největších na světě.
Díky svému kuželovitému tvaru se seříznutým vrchem je Herodium snadno rozpoznatelný. Představuje i nejvyšší bod celé Judské pouště díky nadmořské výšce 758 m.
Poté následoval spolčený oběd v malebné orientální restauraci ve středu Betléma, po kterém jsme se přemístili na letiště a zamířili k domovům. Cesta zpět nebyla na letišti nikterak komplikována, oproti vstupnímu pohovoru jsme teď prošli v podstatě bez jakéhokoliv většího dotazu. Na letišti jsme se ještě naposledy občerstvili kocher jídlem a dokoupili za poslední šekely suvenýry :-). Cesta byla dlouhá, a tak jsme si zpáteční let zkrátili i občerstvením v letadle, které mohu jedině doporučit. Nebylo jen chutné, ale zároveň mnohem levnější, než jídlo na letišti. Takže pokud někdo zvažujete občerstvení během cestování, to v letadle je jasná volba ;-).
Cestou zpět jsme ještě na chvíli pohlédli do města Tiberias, kde jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout do izraelské brusírny diamantů, jedné z největších na světě.
Herodium
Poslední den (v neděli) jsme se po snídani a po sbalení všech našich věcí vydali ještě prozkoumat pevnost Heroidum. Tuto pevnost, palác a malé město uprostřed Judské pouště si nechal postavit Herodes Veliký, a právě zde má být tento významný panovník i pohřben.Díky svému kuželovitému tvaru se seříznutým vrchem je Herodium snadno rozpoznatelný. Představuje i nejvyšší bod celé Judské pouště díky nadmořské výšce 758 m.
Poté následoval spolčený oběd v malebné orientální restauraci ve středu Betléma, po kterém jsme se přemístili na letiště a zamířili k domovům. Cesta zpět nebyla na letišti nikterak komplikována, oproti vstupnímu pohovoru jsme teď prošli v podstatě bez jakéhokoliv většího dotazu. Na letišti jsme se ještě naposledy občerstvili kocher jídlem a dokoupili za poslední šekely suvenýry :-). Cesta byla dlouhá, a tak jsme si zpáteční let zkrátili i občerstvením v letadle, které mohu jedině doporučit. Nebylo jen chutné, ale zároveň mnohem levnější, než jídlo na letišti. Takže pokud někdo zvažujete občerstvení během cestování, to v letadle je jasná volba ;-).
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář! :-)