Jeruzalém,
město, které je pro judaismus a křesťanství první a pro islám třetí nejposvátnější. Toto úchvatné a jedinečné místo, jedno z nejstarších měst světa, jsme poznávali během středečního programu.
Olivová hora
Započali jsme výjezdem na Olivovou hor, která dosahuje nadmořské výšky 818 m, z níž je jedinečný panoramatický pohled na starý Jeruzalém. Jméno si hřeben na východě Jeruzaléma vysloužil díky olivovníkům, které kdysi pokrývaly jeho úbočí. Olivová hora představuje posvátné místo pro Židy i křesťany, Židé zde totiž pohřbívají své mrtvé již 3 000 let (mělo by se zde nacházet přes 150 000 hrobů), pro křesťany je hora spojena s klíčovými událostmi spojenými s Ježíšem (nachází se zde Getsemanská zahrada, kde Ježíš přespával s učedníky, kde byl zrazen Jidášem a zatčen, a z vrcholku hory pak vystoupil na nebesa).
Pohled z Olivové hory na starý Jeruzalém
Getsemanská zahrada
Z Olivové hory jsme pokračovali kolem baziliky Národů (Poslední agonie, kde se podle tradice Ježíš modlil), pokračovali jsme přes údolí potoka Cedron do Starého města Lví branou, až jsme dorazili ke kostelu sv. Anny s nádrží Bethesda, kde Ježíš uzdravil chromého. Ještě než jsme se napojili na Křížovou cestu, prohlédli jsme si podzemní kanály Jeruzaléma a zbytky Antoniovy pevnosti.
Odtud už jsme se vydali na Křížovou cestu neboli Via Dolorosa a prošli jsme všech 14 zastavení poslední cesty Ježíše Krista.
Poslední zastavení se nacházejí přímo v Chrámu Božího hrobu, místo ukřižování, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.Lví brana
Kostelu sv. Anny s nádrží Bethesda
Podzemní kanály Jeruzaléma
Via Dolorosa
Chrám Božího hrobu
Následoval společný oběd v restauraci s krásným výhledem na Olivovou horu a Skalní dóm, který je islámskou svatyní a je jedním z nejznámějších symbolů Jeruzaléma. K obědu jsme tentokrát měli arabský chléb plněný falafel (smaženými kuličkami z cizrny) nebo masem a i tentokrát jsme si na jídle neskutečně pochutnali :-).
Po obědě jsme se uličkami bazaru přesunuli do Židovské čtvrti rovnou ke Zdi nářků (správněji Západní zeď, hebrejsky Kotel), k autentickému místu prvního i druhého židovského chrámu, kde Židé oplakávají zničení chrámu. Zde se naskýtá jedinečná příležitost spatřit stovky modlících se Židů, kteří se pohupují v rytmu modlitby, či mají opřené hlavy o kameny, modlí se potichu či naříkají nahlas, nebo tráví hodiny v tiché meditaci či četbou posvátných textů. Největší rušno je zde v pátek, kdy večer začíná šábes. K modlení u zdi mají ženy a muži zvlášť vyhrazený prostor.
Zeď nářků
Vítáni jsou zde turisté všech vyznání, podmínkou je však pokrývka hlavy, to proto, aby člověk "nestál před Bohem nahý". My ženy jsme použily šátky, mužům posloužila papírová kipa neboli jarmulka (jidiš), která se rozdává u vchodu. Vzhledem k velkému počtu ultraortodoxních Židů i křesťanů a muslimů v Jeruzalémě se doporučuje mít zakrytá kolena a ramena po celou dobu návštěvy tohoto posvátného místa, mohlo by se totiž stát, že by spoře oděný člověk (hlavně žena) mohl rozpoutat nemilou šarvátku.
Centrum Židovské čtvrti tvoří náměstí Hurva Square, na kterém se nachází mohutná synagoga Churva. Odtud už jsme se přes Arménskou čtvrť dostali k hoře Sion, která je posvátná pro křesťany, Židy i muslimy, protože se právě tady měla odehrát poslední večeře Páně a má zde být pohřben izraelský král David. Hoře Sion dominuje mohutná bazilika Zesnutí Panny Marie, kde měla podle křesťanské tradice zemřít matka Ježíše.
Synagoga Churva
Tímto místem bylo prakticky celodenní poznávání Starého města zakončeno, během následného 2 hodinového volna jsme se občerstvili v místní kavárně a ještě jsme nahlédli do moderní části Jeruzaléma plného značkových obchodů.
Po návratu jsme večer zakončili orientální večeří bufetovým stolem, ke který jsme si jako každý večer objednali menší lahev vína místní betlémské značky Cremisan.
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář! :-)