1/ Izrael 3.-10.4.2016

Ahoj u mého dalšího cestovatelského zážitku, který jsem opět podnikla v kruhu rodinném :-).

Izrael byla zemí (ano, vím, že v češtině je Izrael rodu mužského, ale ženský rok v ivrit je mi prostě bližší :-) ), do které jsme se s mamkou vždy chtěly podívat, ale s ohledem na politické dění jsme tyto myšlenky ihned zavrhovaly.
Ani nevím, co nás nakonec zlomilo, že jsme svůj strach překonaly. U mamky to snad byly, jak ona sama říká, přibývající roky- děti vychovala do dospělosti, takže si nějaké to riskování může dovolit. A u mě? Mě zlomila ta zimní šeď a monotónnost a jakási touha po malém dobrodružství :-).
Stačil den, kdy se v nás mísily smíšené pocity a bylo rozhodnuto. To bratr, ten se dokázal rozhodnout ve vteřině :-D.
No a díky našemu odhodlání jsme zažili jednu z nejkrásnějších dovolených :-).

Jak jsme cestovali?

Vzhledem k malému vnitřnímu strachu jsme bez rozmýšlení zavrhli cestovat na vlastní pěst a vybírali jsme tedy mezi poměrně širokou nabídkou cestovních kanceláří. Nakonec zvítězila cestovní kancelář Avetour a to nejen díky nízké ceně, ale i díky pro nás optimálně dlouhému trvání (7 nocí) a hlavně díky spokojeným recenzím. Jako průvodce nám byl přidělen Mgr. Karel Hrdlička, specialista na hebrejštinu a otázky judaismu, který byl v recenzích velmi opěvovaný. Již teď musím přiznat, že naše očekávání nejen potvrdil, ale svým úžasným chováním a milým přístupem zcela předčil. :-)

Týdenní zájezd s letenkami, ubytováním na 7 nocí v Betlémě, polopenzí, dopravou po Izraeli a zaplacenými vstupnými nás vyšel na necelých 21 tisíc Kč. Podle předchozích instrukcí jsme se s průvodcem Mgr. Karlem Hrdličkou (dále jen Karlem :-)) sešli v nedělních večerních hodinách. Pokud byste jeli na zájezd s Karlem, poznáte ho podle jeho sešlapaných bot, které jistě ještě nevyhodil, i když o tom několikrát mluvil :-D. Karel je přesně ten typ člověka, co je přesným protikladem známého rčení "šaty dělají člověka", a tedy soudit člověka jen podle oblečení v tomto případě není rozhodně na místě.
Let trval necelé 4 hodiny. Letěli jsme izraelskou společností, která má velmi přísné odbavovací podmínky-v oddělených letištních prostorách je cestující podroben rozhovoru a ve speciálně vyměřených prostorách jsou taktéž prováděny osobní kontroly. Z tohoto důvodu je nezbytný dostatečný časový limit (3 hodiny) před odletem. Vzhledem k tomu, že jsme cestovali s cestovní kanceláří, prošli jsme všichni poměrně hladce bez zbytečně dlouhého pohovoru. Je také dobré vědět, že společnost EL Al povoluje vlastní tekutiny na palubu a poskytuje občerstvení za poplatek. My si ho na zpáteční cestě dali a musím říct, že bylo chutné a mnohem levnější než strava na letišti.

Tel Aviv

Do Tel Avivu jsme přiletěli po 3. hodině ráno, prošli jsme imigrační kontrolou, která opět probíhala bez zádrhelu, a získali jsme vízum na speciálním lístečku (pokud bychom si ho nechali natisknout do pasu, nesměli bychom již s tímto pasem letět do některých (muslimských) států).
Po zhruba hodině a půl od příletu jsme autobusem dorazili do Tel Avivu, kde jsme započali náš poznávací zájezd prohlídkou noční staré Jaffy. Musím přiznat, že takto v úvodu při kombinaci únavného letu a brzkého rána jsem nebyla z dovolené zrovna dvakrát nadšená, raději bych se viděla už někde na hotelu, vykoupaná a najedená. Energii do žil nám ale následně vlila první várka izraelské kávy a my se tak mohli již s lepší náladou vrhnout na prozkoumávání místního tržiště a ranní procházku po městské pláži- ti otužilejší se i smočili ;-).

Tady je ta ranní únava vyloženě značná :-D

Pro ty, co ještě negooglili Tel Aviv ;-) :

Tel Aviv je druhé největší izraelské město. Tel Aviv a Jeruzalém jsou dva zcela rozdílné světy. Tel Aviv je moderní, uvolněné, liberální centrum plné mladých lidí, a proto zde skupiny ortodoxních Židů pomalu nepotkáte. Spíše zde narazíte na holky v bikinách jezdících na in-line bruslích. Tel Aviv je často přirovnáván k New Yorku, i přízvisko "město, které nikdy nespí" má shodné.

Z Tel Avivu jsme odjížděli zhruba kolem 10. hodiny a vydali jsme se do Betléma, kde jsme po celý týden měli zajištěné ubytování. Cesta nám trvala něco málo přes 2 hodiny. Jelikož se Betlém nachází na palestinském území, museli jsme při cestě do Betléma absolvovat průchod přes tzv. Izraelskou bariéru, jejímž účelem má být separace a bezpečnost Izraelců. Po svém dokončení má být délka bariéry 760 km a je postavena z plotů s ostnatým drátem či betonové zdi, průjezdné body jsou střeženy vojskem, které provádí namátkové kontroly motorových vozidel.
Pokud byste se chtěli vydat na palestinské území na vlastní pěst, nedoporučuje se a prakticky se vám to ani nepodaří s vypůjčeným autem s izraelskou značkou. Pro cestu je možno využít taxi, místní dopravu nebo si půjčit auto na Západním břehu (palestinském území).

Ubytování s polopenzí jsme měli zajištěné v menším příjemném a vcelku naklizeném dvouhvězdičkovém hotelu na okraji Betléma, který vlastní palestinští křesťané.


Cestou do Betléma ...

Betlém

je v podstatě povinnou zastávkou na cestě po Svaté zemi. Tóra označuje Betlém jako místo, kde se měl narodit biblický David a rovněž zde ho měl později prorok Samuel jmenovat králem Izraele. Pro křesťanské poutníky se zde o tisíc let později narodil Ježíš.
V posledních letech klesá počet křesťanských obyvatel díky emigraci a také nižší porodnosti oproti muslimským rodinám, a tak se nyní populace skládá z 85% muslimských obyvatel a 15% křesťanů.

Bazilika Narození

Ve Svaté zemi označují dva kostely zrození a smrt Ježíše Krista, Bazilika Narození v Betlémě symbolizuje místo narození a Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě jeho ukřižování a vzkříšení.

Samotný vchod do kostela je už svým způsobem ohromující. Nejedná se o žádnou zdobenou bránu, je to jen malý kamenný obdélníkový otvor nesoucí název Dveře pokory, to proto, aby se člověk musel sklonit, pokud chce projít dovnitř. Prostory vevnitř si zachovávají středověký ráz, jsou tmavé, světlo sem proniká pouze v paprscích skrze malá okna, což vyvolává jakousi magickou atmosféru. Širokou chrámovou loď podpírá 44 mohutných sloupů z růžového vápence, které jsou ozdobeny zašlými obrazy svatých Panny Marie a Ježíška. Hlavní oltář je tvořen typickým zlaceným pravoslavným ikonostasem, před ním se pak vchází do hlavní atrakce baziliky- jeskyně Narození. Právě zde se měl nacházet chlév, kde Marie přivedla na svět Ježíška. Přesné místo je označeno čtrnácticípou stříbrnou hvězdou v mramorové podlaze

Kostel sv. Kateřiny

Jedná se o katolickou baziliku vybudovanou na troskách někdejšího augustiniánského kláštera, z něhož se dochovala křížová chodba. Uprostřed stojí socha sv. Jeronýma, což byl křesťanský vzdělanec z Istrie, který se usadil v Betlémě a založil tu klášter.

Mléčná jeskyně

V této jeskyni se ukryli Marie s Josefem, když nechal Herodes povraždit všechna "neviňátka" v Betlémě po zjištění, že se narodil nový král. Marie zde Ježíše nakojila a kapka mléka, která měla dopadnout na zem, obarvila skálu na bílo. V dnešní době je i proto tato jeskyně oblíbena zejména pro novopočené matky či ženy snažící se o početí, jelikož věří, že modlitbou, smícháním křídy s jídlem (jeskyně z bílé křídy) nebo vodou či umístěním kamene pod matraci se zlepší kvalita jejich mléka nebo že otěhotní.

Prohlídka těchto pár míst v kombinaci pro nás v tu dobu (duben) nezvyklým vedrem nás na tolik zmohla, že jsme se cestou zpět na hotel zastavili v hospůdce na hlavním náměstí, kde jsme ochutnali místní palestinské pivo- bylo osvěžující ...a jo, bylo dobré! Poté už jsme konečně šli smýt veškerou špínu a pot po prvním dni a hurá na kutě :-).